Na začátek jedna poznámka. Budovatelské strategie a všemožné tycoony ještě spíš - proč to nepřiznat - patří k mým oblíbeným hrám, ba dokonce by se dalo říci, že je zbožňuji (abyste co nejlépe pochopili mé pocity při příchodu očekávaného tycoona, zamyslete se nad etymologií tohoto slova…). Když mi tedy bylo Alenkou sděleno, že dnes recenzovaná hra nejenže už vyšla, ale ještě navíc je volná a nikým mi tedy neukradená před nosem, neváhal jsem a sáhl po ní, i přes některé rozporuplné reakce na demoverzi.

Nejprve trocha historie. Zatímco o slavných tycoonech jsme si už určitě v některé z mých předchozích recenzí povídali, tentokrát se zaměříme na herní minulost a současnost softwarového giganta, Microsoftu. Když před nějakými pěti, šesti lety tento moloch začínal, dělalo se hráčům z rádoby pecek jako MS Football špatně, časem se produkty tohoto nenáviděného týmu posunuly do kategorie směšných, avšak nikdo nečekal, že by kdy mohl vypustit kvalitní titul. Jakýmsi zázrakem se ovšem do vedení herní microsoftí divize dostal schopný člověk (neuvěřitelné, což?) a výsledkem byly první úspěchy. Legendu Age of Empires asi znáte, později přišel datadisk Rise of Rome a Microsoft nasadil nepříliš čestnou, ale účinnou strategii skupování kvalitních vývojářských studií - typickým příkladem může být FASA Interactive, která přinesla cennou licenci Battletechu a dvě kvalitní mechovské série. Teprve po oznámení X-Boxu však začal ten pravý "lov" na schopné developery, jehož výsledkem je, že nyní Microsoft velikostí své herní sekce může směle konkurovat Electronic Arts nebo Infogrames a pod jeho křídly se kutí jedna pecka vedle druhé - Halo, Munch Odysee, Age of Mythology a další a další - a mezi nimi mimo jiné právě i Zoo Tycoon, který už je ovšem dokutěn a připraven i jen malinko tycoon-pozitivním hráčům zpříjemnit několik odpolední až nocí.

Oproti většině tycoonů je Zoo Tycoon komplexnější a variabilnější. Vaším úkolem je totiž skutečně postavit ve všech směrech funkční a výdělečnou zoologickou zahradu, což v praxi znamená starat se o zvířata, zaměstnance, hosty a estetický vzhled zahrady najednou. Ať už si po absolvování tří jednoduchých, ale účinných tutorialů vyberete jeden ze tří přístupných scénářů nebo zbaběle (jako já :-) zvolíte volnou hru na jedné z desítek přededitovaných map, základy herního stylu jsou stejné - a my si je teď podrobněji popíšeme.

Zvíře - základ zahrady
Tak jako v (nejen) komunistickém pojetí státu byla základním stavebním prvkem rodina, je v Zoo Tycoonu nejdůležitější zvíře a jeho spokojenost. Pokud se totiž staráte špatně o zvířata, ani návštěvníci nebudou mít z procházky zahradou dobrý pocit ("Chudinka, podívejte se, jak smutně kouká… To voni se vo něj asi moc nestaraj, dyť tam nemá ani žádný žrádlo!" a podobné výlevy budou na denním pořádku) a aby toho nebylo málo, ochránci přírody nebudou jen tak pochrupovat na vavřínech, kterých ostatně za svou činnost mnoho nezískávají, a zakáží vám adoptovat nové kusy, což se do chvíle opětovného povolení rovná konci jakýchkoli ambicí.

V předchozím odstavci jste si možná všimli poněkud zvláštní formulace. Ano, zvířata se v Zoo Tycoonu z mně nepochopitelného důvodu adoptují, ovšem i za takovou adopci si řádně zaplatíte. Vnucují se tři myšlenky: a) autor recenze neumí anglicky, b) autoři hry neumí anglicky, c) autoři hry jsou přecitlivělí a nesnesou sebemenší náznak zvrhlosti, kterou leckdy chytání a nákup zvěře za účelem zavření do nesnesitelně malých klecí bývá. Návrh b) můžeme po pohledu na původ vývojářského týmu s klidem zavrhnout, nad áčkem by se dalo spekulovat, kdyby ovšem nebylo natolik zjevné, že c) je správně, už jen proto, že c) je správně vždycky… Zvířata tedy díky strašpytláctví Blue Fang Games potažmo Microsoftu adoptujeme.

Než ovšem takové zvířátko přivezeme, musíme mu vyrobit vhodné prostředí. Začneme tím, že postavíme výběh a oplotíme jej jedním z mnoha nejrůznějších druhů plotů. Dbáme na to, aby byl dost velký pro potřeby adoptovaného zvířete, pokud jich chceme více, musíme samozřejmě plochu úměrně zvětšit. Zvířata - ač jde o nejrozmanitější exotické druhy - jsou vesměs samicemi singularis porcus, tedy hezky česky pěkné sviňky, neboť až pedantsky požadují určité druhy povrchu (sníh, tráva, savana, deštný prales…) namixované v přesném a jasně daném poměru, což je na jednu stranu poněkud nerealistické, na druhou stranu to ulehčuje přemýšlení nad designem výběhu, neboť vaše volnost spočívá jen v rozmístění určitých prvků v daném prostoru. Úmyslně neříkám povrchů, neboť vás ještě čeká patálie s "bydlištěm" (různé stáje, jeskyně, nory a podobně), rostlinstvem (od trávy, keříků a stromků, až po obrovské baobaby či třicetimetrové jedle), kameny a skálami nejrůznějších tvarů a velikostí až po hračky sloužící k zabavení daného živočišného druhu. Pokud i jen něco z toho chybí, milé zvířátko se naštve, natruc se tváří smutně a odrazuje návštěvníky od vstupu, dobrovolných příspěvků i nakupování v nejrůznějších přidružených obchůdcích, které jste předtím prozíravě postavili. Jednoduše se dá říci, že platí rovnice spokojené zvíře = spokojený návštěvník = peníze do vaší kasičky.

Výběr fauny je bohatý, celkem se jedná asi o padesát živočichů od mravenečníka či lemura až po žirafy a slony. Budete-li dávat peníze na výzkum, dočkáte se i několika raritních a ohrožených zvířat jako je bílý bengálský tygr, černý leopard nebo okapi. Výběh jim můžete vytvořit s pomocí cca dvaceti terénů, několika desítek květin, keřů a stromů, dvou až tří desítek skal a podobného množství hraček. To vše máte přístupné na jedno až dvě kliknutí z ovládacího panelu v levé části obrazovky, vše je velmi intuitivní a rychlé.

Personál zahrady
Máte sice krásné výběhy se spokojenými zvířaty, tato situace ovšem nevydrží dlouho, nemáte-li v areálu zoo své pracovníky. Nejdůležitější vůbec jsou takzvaní zookeepeři, kteří chodí od výběhu k výběhu a pucují hovínka, krmí zvířátka zdravá a léčí jejich nemocné kamarády. Chtělo by se doporučit - čím víc, tím líp, jenže ono to tak není. Za své bezesporu užitečné služby si totiž tito "kamarádíčkové" řeknou rovných 800 dolarů měsíčně, a pokud jim to nedáte, pozvou si na vás nepoměrně ostřejší kolegy z ruské mafie. K této situaci sice po dobu hraní hry nedošlo, ale leckdy vás jejich jednorázově vyplácené gáže dostanou hluboko do mínusu, a to tím spíš po přičtení pětistovky, o kterou si řeknou údržbáři zametající vám odpadky, vynášející koše a spravující zrezivělé či protrhlé ploty výběhů.

Co se jejich AI týče, není úplně od věci jim občas trochu pomoci a pomocí všemocné ruky trochu připomínající dungeonkeeperovský pařát je popostrčit do potřebné ohrady s nemocný, zvířetem či výběhu, kde se obyvatelé pomalu ale jistě začínají topit v přemíře výkalů. Na druhou stranu úplně hloupí nejsou a pokud chytře rozmístíte branky do výběhů a nastavíte jim rozumné pole působnosti, dokáží se i bez vaší pomoci poměrně slušně postarat o svěřený prostor i bez vaší asistence, což leckdy ve všeobecném shonu potěší.

Náš návštěvník - náš pán Existují dva důvody, proč stavět další "pomocné" budovy ve volném prostoru mezi výběhy. Jeden je samozřejmě finanční - ačkoli na oblíbená zvířátka čas od času některý z návštěvníků přispěje, aby byla zoo výdělečná, je třeba zajistit další zdroje příjmů vedle poměrně drahých vstupenek, především tedy nejrůznější obchody, a pak - už tak vysoká spokojenost zákazníků (nezapomeňte, že již máme vybudovány přepychové výběhy, které jsou plny spokojených zvířat) se správnou volbou doplňkových staveb ještě zvýší.

Naprostým základem a nejběžnějším zdrojem dalších příjmů jsou budovy konzumní - od stánků nabízejících ušpiněný párek v rohlíku za lidovou desetikábli (ceny převedeny úměrně české kupní síle :-) se tak přes salmonelou prolezlý zmrzlinářův kutloch, či pizza hut s malými písmeny, neboť reklamu zadarmo si ani Microsoft nemůže dovolit dělat, dostaneme až k luxusní a obří budově restaurace, kde se každý v příjemném prostředí nasytí jak je libo (méně příjemná už je následná konfrontace s účtem…). Poměrně slušné peníze nám pak přinesou budovy zábavní jako kolotoč nebo jízda na slůňatech, které mají v oblibě obzvláště malí haranti, Přemek Podlaha by pak jistě zajásal nad budovou kompostu nabízející přičinlivým zahrádkářům (ano, takoví tvorové existují i v Americe!) hromádku humusu za "lidových" 50 dolarů.

Tím ovšem nabídka staveb nekončí. Pobyt v zahradě můžeme návštěvníkům zpříjemnit ještě řadou nevýdělečných budov, ovšem je třeba dobře si rozmyslet, zda vaše finanční situace nabízí dostatek prostředků na jejich údržbu, protože vesměs jde o kolosy typu japonská zahrada či obří pavilony opic, ptáků, hadů, hmyzu a nejrůznějších jiných potvor, kterým se nedostalo té cti získat samostatný výběh. Výjimku samozřejmě tvoří nenáročné záchodky, kterých není nikdy dost - cynicky řečeno: tady je poptávka vždycky a je jediná škoda, že není možné angažovat onu "příjemnou postarší ženu se slušivým šátečkem na hlavě".

Ne na posledním místě je pak estetický vzhled samotné zahrady, za který vás sice nikdo neodmění ani nepokárá, ale určitě byste rádi šéfovali zoo na pohled líbivé než bordelu, z něhož si odneseme dojem něčeho mezi skládkou a obsahem naší redakční skříně (tedy opravdu, opravdu síla…). Posledním, leč ne nedůležitým vaším záměrem tedy bude postarat se o tuto stránku věci. K tomu vám dopomáhej bůh a několik různých laviček, košů na odpadky, piknikových míst, cestiček, náměstíček, sošiček, fontániček a nejrůznějších dalších blbinek, jak už to známe kupříkladu z legendárního Rollercoaster Tycoonu.

Nezařaditelné dojmy
Možná vás zajímá, jakým způsobem bylo vyřešeno chování zvířat. Přeci jen, AI návštěvníků sice nesmí být úplně dementní, ale celkově ji lze obstojně vyřešit docela spolehlivě, ovšem obsah vašich výběhů musíte mít na očích po většinu herního času a bylo by hloupé, kdyby adoptovaná zvířata neprováděla realistické činnosti a jen tak postávala, posedávala, či snad nebyla vidět vůbec. Dá se říci, že v tomto směru Zoo Tycoon rozhodně nezklamal. Obzvláště hravější tvory jako opice nebo leopardy je velká legrace sledovat, nicméně každé zvíře si "užívá" zajetí po svém - pochoduje po výběhu, ukusuje trávu, pije z jezírka, skáče a honí se se svým kolegou, hraje si s přítomnými hračkami, spí, bojuje nebo se rozmnožuje. Poslední dvě činnosti si zaslouží bližší komentář.

Samozřejmě existuje možnost narvat do jednoho výběhu nejen jeden, ale třeba i všechny živočišné druhy najednou a vytvořit tak novodobou obdobu Noemovy archy. Bohužel vám tento ambiciózní projekt dlouho nevydrží, neboť zvířata mezi sebou chovají pochopitelně stejné přátelské a nepřátelské vztahy jako ve volné přírodě a nelze počítat s tím, že když tygr narazí na králíka, nechá ho v klidu spásat travičku.

Variabilitu zvířat ve výběhu můžete ovšem zařídit i jinak: nenasadíte sestavu přísně maskulinní či femininní, ale obě pohlaví dle chuti promícháte. V případě, že se tvorečkům ve výběhu líbí, výsledek na sebe nenechá dlouho čekat a po krátkém sexuálním aktu a o něco delší době březosti se vám vylíhne malé a neuvěřitelně roztomilé mláďátko. Lze si na tom založit živnost a narozené dětičky prodávat - a ač jistě namítnete, že byste nebyli toho srdce (taky jsem si to myslel… :-)), časem vám nic jiného nezbude, tedy pokud nechcete svým přemnoženým opicím zdvoj až ztrojnásobit výběh, jelikož osm zvířat si prostě s místem určeným původně pro tři nevystačí…

Zachraňte velké kočky a mnoho dalšího
Co se herních módů týče, není Zoo Tycoon nijak extra originální, to ale není rozhodně na škodu. Když pomineme vynikající možnost volné hry, kdy máme na vybranou z několika desítek skvělých map, na kterých můžeme počít své budovatelské plány, najdeme v základní výbavě této hry ještě tři tutorialy, o kterých již zmínka byla, a celkem 13 misí odstupňovaných podle obtížnosti. Toto číslo by se nemuselo zdát jako nijak velké, ovšem každý scénář je perfektně vymyšlený a poskytne vám zábavu na několik desítek minut (herní čas se pohybuje někde mezi hodinou až dvěma). Nejvíc na mě zapůsobil úkol - mimochodem pořádně obtížný - kdy jsem měl za úkol v rámci spolupráce s nadací ohrožených zvířat adoptovat do své zoo deset druhů velkých kočkovitých šelem ve dvou kusech a upravit jim prostředí do téměř maximální kvality pohodlí a vhodnosti, ovšem to zdaleka není všechno - v rámci jakési kampaně budete zachraňovat špatně postavenou Burkitsvillskou zoo, vychovávat mláďata ohrožených druhů zvířat, budovat zahradu v krutě omezeném prostoru industriální metropole, kdy bude třeba šetřit každým čtverečkem a mnoho dalšího. V tomto Zoo Tycoon exceluje a s přehledem předjíždí i legendy typu Rollercoaster Tycoon.

Technické zpracování
Ano, jednou jsme se k tomuto bodu museli dostat. Zatímco až dosud vypadal Zoo Tycoon na jasný devadesátkový hit, následující odstavce by měly puntičkářským hráčům tento dojem poněkud poopravit. Celá grafika je 2D izometrická a technicky nepříliš kvalitní. Ano, zvířátka jsou nakreslena vcelku roztomile a v rámci jednoho druhu se liší sameček, samička a mládě, návštěvníků je několik typů, takže se hned neokoukají, ovšem od dob Transport Tycoona už úroveň zpracování terénu přeci jen trochu pokročila a z her jako Railroad Tycoon 2 či Tropico jsme zvyklí na něco poněkud jiného. Konečně animace jsou sice celkem plynulé, ale špatně naprogramované (nebo se pletu a zvířata v Zoo Tycoonu jsou superhrdiny svého druhu), protože vidět tygra proskakovat proklatě pevným kmenem baobabu či leoparda slunit se s půlkou těla "schovanou" v až doposud jednolité skále není žádná rarita. Je na vás, jakou váhu budete přikládat tomuto nedostatku. Osobně se přiznám, že mi to nevadilo ani v nejmenším, avšak nepopírám jeho existenci a chápu, že někdo kvůli tomu může ze svého osobního skóre pár bodíků ubrat.

Jak to dopadlo
Určitě už z tabulky hodnocení vidíte, že jsem se nakonec rozhodl devadesátku udělit. Ač jsem ve hře objevil určité nedostatky technického charakteru a vidím některé jasné mezery, které by autoři mohli ještě vylepšit, nemohu se zbavit silně pozitivního dojmu, kterým na mě zapůsobila hratelnost samotného titulu. Můžeme se hádat o tom, zda je nápad Zoo Tycoonu originální či nikoli, ovšem nepřipouštím sebemenší diskusi o tom, zda vás jeho hraní bude bavit: ano, bude, a to tak, jak se to dosud podařilo jen velmi málo hrám. Už proto si tuto extrémně dlouhou recenzi i konečné hodnocení bezesporu zaslouží.

Zoo Tycoon

Výrobce: Blue Fang Games Vydavatel: Microsoft Distribuce v ČR: zatím není definitivně rozhodnuto Hratelná demoverze: BonusWeb.cz Oficiální homepage: www.microsoft.com/games/zootycoon

Minimální konfigurace: procesor 200 MHz, 32MB RAM Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 64MB RAM 3D karty: ne Multiplayer: ne

Verdikt: Propracovanost a komplexnost + intuitivní ovládání + roztomilost a především skvělá hratelnost = herní skvost nejen mezi tycoony.

Hodnocení 90%

Autor článku: Tomáš Krajča
Další články od tohoto autora
Článek zaujal už lidí